Červenec 2014

Bylo nebylo.

6. července 2014 v 11:14 | Rena |  můj deníček
Existoval jeden člověk, který se rozhodl napsat článek o ničem.

Zase bydlím u babičky, což přináší spoustu věcí:
  • Skoro vůbec nejede internet, takže nemůžu stahovat. Tím pádem se můžu v Chorvatsku dívat jen na pár dílů classic, které jsem stihla postahovat ještě v domě -_-
  • Ale to nevadí, aspoň budu číst. Hodně číst.
  • Všude se tu line hudba. V noci se někdo ve vedlejším bytě rozhodl naučit na klavír, celkem se za ty hodiny zlepšoval. A hrál vážně celou noc. Děsivé a nespavé pro nás oba.
  • A teď tady šíleně hučí rádio. To bude asi odplata sousedům za ten klavír :D
  • Naučila jsem se, že jsou lidi nechutně předvídatelní.
  • A vážně bych chtěla psát nějaké inteligentní články.
  • Chtělo by to nový začátek, novou inspiraci, možná nový blog? Já vážně nevím. Co mě vážně tady k tomuto, s tou hroznou adresou? :D A taky se říká, do třetice všeho dobrého, byl by to můj třetí hlavní blog.
  • A už jsem u třetího Doctora. Je úžasnej a roztomilej a Liz mám taky hrozně ráda. Taková skvělá změna po Zoe, na kterou jsem si dlooooouho zvykala. Ale stejně mám pocit, že mého nejmilejšího druhého už nikdo nepřekoná, takový chudáčíček, aaaaaaaa, tak dost.
  • Moje předsevzetí o čtyřech jazycích se nějak nedaří, neučím se ani angličtinu :D
  • Zato teď píšu jeden pohled za druhým. (občas dopis teda)
  • Je to totiž jediná normální činnost, kteoru teď dělám. A nutí mě to chodit na poštu.
  • Ano, vážně teď o prázninách chodím ven jen kvůli tomu, abych šla na poštu :D No a co? Nemám ráda lidi a oni mě nenávidí.
  • Ale vážně.
  • Když někomu napíšu, tak mě hned odbyde slovy "Ono to přejde." nebo něco takovýho a pak mě ignoruje. Ale co přejde? Můj zájem o kontakt s člověkem? Nebo jeho zájem-nezájem? Já nevím. Nesnáším takový lidi a stejně jim za chvilku zase napíšu. Asi je prostě potřebuju, nebo co. Ale teď se celkem držím a nepíšu nikomu, schválně, jak dlouho to ještě zvládnu :D
  • Takže teď nemám nikoho :3
  • Ještě si teda občas píšu s tím jedním jistým člověkem. No, občas: skoro každej den, nebo obden. Je to jediný kontakt s lidstvem, který mám, pokud zrovna nejdu na poštu.
  • Jéé, teď to rádio hraje úplně skvělou písničku. Aaaaaaaaaaaaaaaaaa. Já ji miluju. (a tohle většinou u žádný písničky nedělám)
  • Protože jsem přišla na to, že nemám žádný hudební vkus. Každý má nějaký. Ať už je dobrý, nebo špatný, pořád ho má, ale já ne. Poslouchám všechno a je to docela děsivý.
  • A teď se směju. To musím zapsat, protože je to skvělý.

Tak jo, to by bylo snad pro červenec všechno, zatím.
Pojedeme do Chorvatska, už za týden.
Budou to velmi těžké dva týdny v mém životě. (co je to zas za slovosled? :D)
JÁ TAM NECHCI.

Tak tedy zatím a mějte se hezky a neumírejte.
(Na to, jak lidi nesnáším, s nimi mám celkem soucit, to je divný)
Prostě neumírejte. :)

Jo a taky jsem zjistila, že jsem se měla narodit v roce 1922. Ale vážně. To je můj rok, cítím to.
(Ha, tak si teď o tom roce něco zjišťuju a najednou vidím, že byla založena BBC. To je náhoda. :O A osud. A potvrzení, že jsem tam měla být -_-)

https://31.media.tumblr.com/d58f260444dbd352f10a5b3e9840688f/tumblr_mlkq14NJxU1r82muqo1_250.gif

(hahá, teď si určitě říkáte, že tady tohle s článkem vůbec nesouvisí a že to sem dávám jen tak. Ale kdepak, tohle vystihuje úplně VŠECHNO.)
(třeba jsem si uvědomila, že mám raději jedenáctku než desítku. Dokonce se jedenáctý stal mým druhým nejoblíbenějším Doctorem. To je najednou úleva, když to takhle napíšu :D)
(ne, že bych nějak měla ráda Moffata a jeho éru)
(vážně nemám)
(ale jedenáctý... a pátá série... )
(asi se půjdu dívat na Pandoricu)
(jsem fanatik)
(sbohem)
.