Srpen 2013

Titulek článku nesmí být prázdný.

21. srpna 2013 v 21:55 | Rena |  můj deníček
Dlouho jsem se neozvala, ale ne že bych se nesnažila. Včera jsem chtěla napsat, ale nejel internet. Dneska jsem to zkusila znovu, napsala jsem celý článek a všechno bylo dobrý, dokuď jsem nestiskla "hned zveřejnit". Můžete hádat. I přes to, že MÁM zapnutý automatický ukládání, se celý článek smazal. Byla jsem tak naštvaná -_- A teď to jdu teda už po třetí zkusit, tak snad se to povede. A takhle ten článek asi zněl:


Ahoj!
(Teď následovalo takový to, že jsem dlouho nepsala, tak to můžu přeskočit)
Včera se mi zdál úžasný sen. Někde jsem objevila stát prázdnou TARDIS, naučila se jí řídit a odjela s ní do devatenáctýho století. Jenže jsem přistála v nějaký hospodě, odkuď mě místní okamžitě vyhnali, vloupali se do TARDIS (a prej, že se do ní někdo jen tak nedostane) a zmizeli s ní. A já tam zůstala uvíznutá navždy :D Takový sny se mi teď zdají pořád.
A předevčírem jsem si cestou k moři (jo, jsme teď v Chorvatsku) rozrazila hlavu o značku (nechtějte vědět, jak se mi to povedlo). Babička hned začala šílet, že je to na šití, ale naštěstí se pak uklidnila a "jen" mi tam dala milion dezinfekcí a Novikov (takový zelený cosi), takže mám teď půlku hlavy zelenou. :D Ale pořád lepší než šití (a pořád lepší zelená, než třeba oranžová :DD)
Vůbec si nepamatuju, co jsem dělala o prázdninách. Byli jsme na úžasné chatrči, kde jsem přečetla Velkého Gatsbyho, na jehož filmu jsem byla v kině (a klidně bych šla znovu :V). Překlad byl příšernej, ale obsah to vynahradí :3
Do Chorvatska jsem se vůbec netěšila, což jsem udělala dobře. Kromě prošvihnutýho Natsuconu a rozražený hlavy tu strašně často nejede internet a tak čtu jednu knihu za druhou. Tak jsem přečetla například Mapu Času, která se mi hrozně moc líbila. Bylo tam pár nudných pasáží, ale autor má originální styl vyprávění a zajímavé postavy. Andrew je z nich ale určitě nejdokonalejší :3 Včera jsem dočetla Prázdné místo. Hodně jsem od té knihy čekala a to se mi více méně splnilo. Celý konec jsem probrečela a Krystal se stala jednou z mých nejoblíbenějších knižních (ženských) postav vůbec. Nechci spoilerovat, ale... tohle si nezasloužila :<< A teď čtu Chrisovu knihu The Land of Stories- The Wishing Spell. Je v angličtině, takže to jde pomalu, ale začátek je skvělý :33
No, co jsem to sem ještě psala...
Jo, za pár dní Š _ _ _ _ (nemůžu to slovo vyslovit ani napsat). Zase jsem ve stavu, kdy ji nenávidím a bojím se jí, tak uvidíme. Zatím mám jen jednu učebnici -___-
A ještě o pár dní později (ale vážně ne o moc) budu mít narozeniny. Šestnáct. Ale je to celý špatný, protože já mám být v únoru, sakra -_- Kdo by chtěl mít narozeniny na začátku školního roku, nejlépe jeho první den.
To mi připomíná, že vždycky, když narazím na časopis s horoskopem, se nejdřív podívám na vodnáře. A včera jsme byli v obchodě, kde měli takový ty náramky podle znamení. Já tam celou dobu obdivovala ty vodnáří a až když jsme odešli jsem si uvědomila, že jsem se nepodívala na ty svoje. :G :"DD
Tak doufám, že jsem nevynechala něco, co bylo v tom předchozím článku. Jdu ho zkusit zveřejnit. Mějte se hezky :3
Rena Laufeyson.