Leden 2013

1. den - 10 věcí, které mě vystihují

31. ledna 2013 v 20:18 | Rena
1) Anime
Na to, že znám anime 8 let jsem toho popravdě moc neviděla. (mám shlídnutých jenom něco málo přes dvacet anime... hehe). Ale i přesto mě provází skoro celým mým životem. Kdyby nebylo anime, nepoznala bych dvě úžasné kamarádky, nikdy bych se nezačala učit japonštinu, nemilovala bych Mukura, nechovala posvátnou úctu ke štírům a neobdivovala vodnáře (sakra, znamení zvěrokruhu mělo být až později)
No nic, prostě si myslím, že mě anime bude provázet ještě hodně dlouho, ne-li celý život, proto si určitě zaslouží být na prvním místě.

2) Snění
Tohle je špatnej název, ale nemohla jsem najít nic výstižnějšího. Je to zvláštní, jelikož podle znamení zvěrokruhu jsem panna a měla bych stát "nohama pevně na zemi", jak se to píše v každé knize o pannách. Ale skutečnost je trochu jiná, já hrozně ráda utíkám od reality, nejčastěji za Byakuranem, nebo jiným úžasným záporákem (ale nebudu lhát, v naprostě většině případů je to Byakuran). Nebo sním o tom, jak se jednou dostanu na Rebocon, či jak dostávám autogram od Rukiho (víte kdo je Ruki? Je to zpěvák Gazette, mimochodem vodnář a má ZÍTRA narozeniny :33 Sice je menší než já a dokonce skoro o 16 let starší (ale na svůj věk teda vážně nevypadá), ale stejně ho miluju :33 (kam jsem se to zase dostala!?)

3) Znamení zvěrokruhu
Je to sice jenom pár měsíců, co se o ně zajímám, přesto cítím, že to sem prostě patří.
Myslím si, že horoskopy, co bývají v takových těch časopisech, jsou vážně blbosti a lidi tam píšou co je napadne. Ale charakteristika znamení zvěrokruhu... to mě hrozně fascinuje. Zkoumat povahu člověka, jeho vztahy s jinými lidmi a pak zjišťovat, jestli sedí se svým znamením, to je jedna z mých nejoblíbenějších činností. Nejradši mám vodnáře a blížence, ale stejně mě nejvíc zajímají štíři. Protože jejich záporácká, nevyzpytatelná a dokonalá povaha. A ty jejich záporné vlastnosti, touha nad někým vládnout a... ehm, už mlčím. Zatím mám ale bohužel jen dvě tenké, staré knížky, jednu o panně a druhou mamčinu o štírech. Ale dneska jsem v Dobrovským viděla úžasnou tlustou knihu za pětistovku. Já se tak těším, až zase budu mít někdy peníze! :33

4) Záporáci
Když jsem se jako malá dívala na Lvího Krále, milovala jsem Scara a tu jeho písničku (povinně pustit a je mi jedno, že vás to nebude bavit!) a když na konci umřel, tak jsem hrozně brečela. Ale když zemřel ten otec Simby, ani to se mnou nehlo. A to mi bylo prosím asi 6 let. Později, když jsem šílela do Witch, Fobos byl mým jasným favoritem. O Voldemortovi v HP ani nemluvím. V každé knize kterou jsem četla, v každým filmu který jsem viděla, jsem fandila záporákům. Proč jsou to vždycky oni, kdo musí umřít? Tahle otázka mě pronásleduje dodnes. Ale nedávno jsem zjistila, že mě svým způsobem fascinují i zlý lidi. Nemyslím teď šílené vrahy běhajících po ulicích Ameriky zabíjící každýho na koho narazí. Ale prostě... jejich záporné vlastnosti. Miluju manipulaci. Spousta lidí říká, že nesnáší a nevolili Zemana jenom kvůli tomu, že je arogantní (například naše profesorka občanky), ale já mám na něm ráda právě tu jeho arogantnost. Sama se někdy děsím toho, že se mi takový špatný vlastnosti líbí (co ze mě jednou bude...), ale nic s tím nenadělám. Prostě záporáci forever <33

5) Pesimismus
"Umírám". "To nezvládnu." "Dopadne to špatně." Tak tohle jsou jedny z mých nejčastějších vět. Ať už se to týká čehokoliv, vím, že to dopadne hrozně. Moje kamarádka je z toho na nervy, protože je velká optimistka a moje negativní myšlení ji hrozně "rozčiluje". Jsou tam uvozovky, protože jsem ji ve skutečnosti snad ještě nikdy neviděla rozčilenou. Vastně jsme se ještě nikdy nepohádaly, ale to sem nepatří. :"3 Ale na druhou stranu, o to větší mám potom radost, když se daná věc nakonec podaří. Lepší, než být zklamaná, ne?

6) Procházky
Ráda chodím ze školy pěšky. Nechodím ale tou nejkratší trasou, jak to dělá můj spolužák, mimochodem vodnář bydlící jen pár domů ode mě, ale schválně si vybírám tu nejdelší. Baví mě hledání nových uliček, takových, ve kterých jsem ještě nebyla. Chci navštívit tolik zemí, ale jak můžu, když nepoznám ani svoje rodné město? Proto jsem se rozhodla, že chci Brno znát celé. Prostě aby v něm neexistovala ulice, ve které jsem ještě nebyla. Je to těžký úkol, doufám, že se mi to jednou splní :3

7) Déšť, mlha a noc
Déšť je odjakživa moje nejoblíbenější počasí. Zvlášť jsem ho milovala na táboře. Hustý déšť se totiž rovnal žádným výpravám a nechutným aktivitám, což pro mě bylo jako dar seslaný z nebes. Mlha ani nepotřebuje komentář, prostě Mukuro :3 Mám ráda tmu. Takovou tu černočernou, kdy nevidíte ani na vastní ruku před obličejem. Noc probouzí moji fantazii.

8) Moje tři osobnosti
Myslím, že tenhle článek mluví za vše. :3

9) Kreslení
Dostanu se k němu tak jednou za měsíc, přesto mě to hrozně baví, ikdyž kreslit neumím. Což mě hrozně štve. Ale nejvíc mě rozčilují idi, kteří říkají, že kreslit umím, když vím, že to není pravda. Právě proto potřebuju štíra a jeho krutou upřímnost :3 (jak jinak můžu vědět, v čem se mám zlepšit?

10) Dějepis
Kdysi mě dějiny fascinovaly stejně, jako dneska znamení. Bohužel díky naší aktuální profesorce můj zájem prudce ochladl. Přesto ho mám pořád ráda a občas dokonce pocítím to stejné, co před pár lety, když jsem měla z dějepisu samé jedničky a znala jsem spoustu letopočtů a událostí :)


http://24.media.tumblr.com/tumblr_mdvdaaRThV1rht88yo1_500.gif
( a nakonec jednu krásnou a roztomilou animaci Mukura :33)

10 dní, které se stejně protáhnou minimálně na měsíc

29. ledna 2013 v 20:42 | Rena |  Challenge
Říkala jsem, že si najdu nějaký nový challenge, tak jsem hledala a hledala...
Až jsem našla 10 otázek na Sakuřiném blogu :33

5. den - 6 věcí, v které věřím
6. den - 5 věcí, kterým se vyhýbám
7. den - 4 věci, které doporučuji na potkání
8. den - 3 věci, které nedokážu vyslovit
9. den - 2 věci, které mi změnily život
10. den - 1 věc, která mě udržuje naživu

Jsem zvědavá, jestli to někdy dokončím... doufám, že ano.

http://25.media.tumblr.com/tumblr_me2sy1gxfr1r84kyjo1_r2_250.gif
(Mukuro je tady tak roztomilý. Já ho mám tak hrozně moc ráda (ze ho musim cpat i sem, spravne)).

Žiju, vážně.

26. ledna 2013 v 15:30 | Rena |  můj deníček
Ahoj!
Miluju vodnáře. Teda já vím, tohle říkám pořád, ale... Dokonce ani já, která vůbec neumí manipulovat s lidmi, umím manipulovat s vodnáři. No, s vodnáři sice umí manipulovat každý, ale ten fakt ignorujme.
Už jsem vám říkala, že jeden můj spolužák (mimochodem vodnář :3) se hrozně moc podobá Shoichimu? Ale vážně. Účesem, brýlemi, postavou, obličejem, oblečením, chováním vlastně ani moc ne, ale je vysoký jak Mukuro (177,5 cm). Jediný problém je barva jeho vlasů. Protože je má tmavě hnědé. A Shoichi ma vlasy červené. Tak mě to nedalo a nakonec... chvilka napětí... jsem ho zmanipulovala, takže mu k narozeninám s kamarádkou koupíme červenou barvu na vlasy a on si je fakt obarví. Dovedete si to představit? Shoichi. V naší třídě. S pravými, červenými vlasy. Vodnář. (no, Shoichi je myslím střelec, ale to je jedno). A já už se nemůžu dočkat 12. února, protože ten den má narozeniny a ten den mu tu barvu slavnostně předáme. A taky "slíbil", že se sebou nafotí 51 fotek, takže je sem možná dám. Hahahahaha.
No tak už nebudu psát o vodnářích. Slibuju.
Co budete mít za vysvědčení? No u mě... ehm. Žádná čtyřka tam nebude :33 Ale popravdě hrozila, nejdřív z matiky a pak z dějepisu. Chápete to? Z DĚJEPISU. Z mého kdysi tolik milovaného předmětu. Prostě mě vyvolala a řekla, že mi chce dát čtyřku. Jak já ji nesnáším. Ale ve volbách volila toho správného, takže jí to možná odpustím. Taky jsem jí přísahala, že už budu dávat pozor v hodinách, průběžně se učit a dělat si poznámky a ona mi dala trojku. No jo, třeba jsem ji zmanipulovala! Jachachá.
Uf, ale musím říct, že to bylo to nejhorší pololetí v mém životě. Ještě nikdy mi nešlo o čtyřku. A taky jsem se pořád doma hádala. A nemohla jsem moc chodit ze školy pěšky, protože na to nebyl čas a mrzlo. A vůbec jsem měla takový depresivní stavy. Jsem ráda, že už je to za mnou :33
No, můj blog docela upadl... budu se snažit to změnit. Začnu psát povídku o fénixech a možná ji sem dám. A taky bych mohla najít nějaký lepší challenge, než to co jsem dělala doteď. A napíšu pár recenzí. Anoo, to je přesně to co udělám!
Ale teď mě prosím omluvte, jsem u babičky, víte co to znamená? Neseká se tu mé milované anime Katekyo Hitman Reborn! Takže já jdu šílet nad Shoichim (cože? Vážně jsem napsala Shoichim? Vždyť ho přece nesnáším... ale vlastně v těchto dílech ho mám ještě ráda, takže je to v pořádku. A navíc, spíše než nad Shoichim budu šílet nad jeho hlasem. Protože Toshiyuki). Takže měním plány, jdu si poslechnout nějakou Toshiyukiho písničku, u toho budu číst nějakou divnou shoujo mangu (vážně nechápu proč ji čtu. Vysvětlete mi to někdo prosím). A pak už mě čeká KHR.
Hezký zbytek dne,
RP.
(proč neexistuje nějakej normální obrázek Shoichiho? Ale tady je fakt roztomilej, to musím uznat, ikdyž tu zase nevypadá jako ten vodnář od nás ze třídy, ach jo ).

Tsuna (ach jo (smíření se s osudem)) awakens and Trinisette

10. ledna 2013 v 18:12 | Rena |  OST




Dvě z mých nejoblíbenjějších OST. Prostě jsem je sem musela dát :33
Mimochodem omlouvám se, že tu poslední dobou vůbec nejsem, necítím se psychycky zrovna nejlíp a vůbec, mám toho hodně.