Srpen 2012

Něco málo o nás a zároveň o mě.

30. srpna 2012 v 22:05 | Rena
Ano, je to tak. Tyhle shugo chara (alter ega, osobnosti, říkejte jim jak chcete) byli na blogách dost populární víc než před rokem. Nikdy by mě nenapadlo, že i já něco takového jednou budu mít. A tak pozdě :D. No, prostě jsem se rozhodla, že je vám tu popíšu. Ikdyž už to dávno nikoho nezajímá, ikdyž se mi vysmějete a budete mě mít za ještě divnějšího blázna, já to prostě napíšu :D
Celkem jsme tři. Abych je nějak odlišila, každá bude psát svojí barvou (není to nic originálního, ale mě to nevadí).

Ahoj! Já jsem Minto. Jsem romantická část Reny. Poslouchám různé (hlavně anime) písničky, např. tuto. Nikdy se s Renou v oblíbené hudbě neshodnu, což nechápu, vždyť je tak krásná *.* Ráda se směji a jsem optimistka. Taky jsem příjemná, milá, hodná, přátelská a společenská. Čtu shoujo mangy a taky miluju anime, hlavně ty romantické a ze školního prostředí. U každého anime se hned rozbrečím a taky se zamilovávám do každé druhé klučičí postavy. To platí i u filmů a seriálů, nedávno jsem se zamilovala do Glee (a Kurta). Ráda ukládám a hypnotizuju obrázky se zerochan.net. :3 Mám "spoustu" kamarádek, ale ty dvě největší jsou rozhodně Skullka :33 Také ráda kreslím a píšu povídky, které vznikají hlavně díky mým večerním romantickým představám. Miluju vodnáře, pro člověka narozeného v tomto znamení udělám cokoliv *.* Můj největší sen? Bydlet s Mukurem na břehu moře v Itálii. Žili bychom spolu šťastně až do smrti :33

Ehm, ahoj. Já jsem Rena Ryuugu, ale od 18. února už jsem Rena Rokudo (ano, vzala jsem si Mukura... ikdyž je pravda, že občas zajdu i za někým jiným... mému manželovi to ale neříkejte, on taky občas někam zmizí s Hibarim). Jsem v Reně zastoupená asi nejvíc, proto se možná jmenuju stejně jako ona. A Minto s RP taky říkám Reno, ikdyž se jmenují jinak (pak to zní pěkně zmateně). Co bych o sobě řekla? Nejsem zrovna hodný člověk. Spíš jsem vztahovačná, protivná a nic se mi nechce dělat. Ale zase nejsem úplně zlá (nikoho bych nezabila... ikdyž přísahat to nebudu), spíš se jen těžce někomu svěřuji a tak nemám moc kamarádek, hlavně taky kvůli tomu, že jsem dost upřímná a Minto pak mrzí, co lidem řeknu. Miluju hororové mangy a dlouhé shounen anime. Zamilovávám se do šílených a krutých záporáků, o kterých každý den do noci básním. Taky mám ráda Mukura, ale občas říkám, že na mě je až moc velkej klaďák (ale Reno, Mukuro není kladná postava... sklapni, tady píšu já), takže jdu raději za Byakuranem, Belphegorem, Xanxusem, Hidanem, Izayou a tak dále. Vlastně mám Byakurana asi nejraději. Jeho krutost a děsivost je prostě... no dobře, už mlčím. Jo a ještě miluju štíry. Poslouchám hlavně tuhle hudbu, jen se opovažte říct, že se vám nelíbí! :/ A taky ještě The Gazette, nejlepší skupinu na světě. Miluju černou barvu a čtu temné fantasy romány, kde hodně postav umírá. Taky mám ráda Harryho Pottera. Nemyslím jeho, na to je až moc hodnej, ale ty knihy. Fandím Voldemortovi, Snapeovi a Malfoyovi. Není Draco krásný jméno? Nejvíc mi dokáže spravit náladu AVPM/S, bez nich bych už nežila. Nejradši chodím ven za bouřky, deště, či mlhy a jediné co mě uklidní je černý či zelený teplý čaj.Taky jsem šílená yaoistka, jsem to já, ve které to celý Renin život bylo pečlivě skryto a až nedávno to vyplulo na povrch. A když říkám šílená, tak šílená. Čtu Homestuck, nejradši bych ho četla od rána do večera, ale to se zase nelíbí Minto, ach jo. A taky nejsem otaku, kdyby jste se náhodou ptali. Sice jsem říkala, že nemám moc kamarádek, ve skutečnosti ale jednu úplně nejlepší mám, a to Lillit. A samozřejmě Jolanku, jsme totiž dvojčata. Můj největší sen? Ocitnout se v Katekyo Hitman Reborn a pomáhat Byakuranovi stvořit ten nejdokonalejší svět. U toho podporovat jeho vztah se Shouichim a taky zabít Chrome, Mollovou a Kopečkovou. MUHAHAHAHA. KUFUFUFUFU.

No. Jak bych začala. Jmenuju se Renata, ale své jméno nemám ráda, raději si říkám royalPineaplle, zkráceně RP (to, že se to ke mě ABSOLUTNĚ nehodí, neřešte). Jsem docelá hodná, málo toho namluvím. Taky se hrozně bojím lidí, Byakurana a Reny. Mám nechutný oblečení, nechutné vlasy, no vlastně slovo nechutné používám ve spojení se mnou pořád. Jsem hrozná pesimistka, a nesnáším sama sebe. Taky se pořád podceňuji. Z hudby poslouchám různé OST a hudbu beze slov. Jsem z nás tří jediná, která si moc dobře uvědomuje, že anime není skutečné. Taky mám ráda Mukura, ale raději o něm moc nemluvím, ikdyby existoval, stejně by mě neměl rád, protože jsem hnusná. Moje nejoblíbenější činnost je uklízení mého pokoje. Bojím se někoho nazvat svojí kamarádkou, aby se ten dotyčný neurazil, ale tak když už mám nekoho říct, tak Evu, její věčný optimismus mi velmi pomáhá. Můj největší sen? Být konečně normální a hezká. A když už né to, tak aspoň chytrá. A taky bych se konečně mohla naučit anglicky. Ale to se nikdy nepodaří :((

O tom, jak se těším (haha) do školy atd.

26. srpna 2012 v 16:09 | Rena |  můj deníček
Ahoj, tak jsme se včera vrátili z Chorvatska. Dokonce to tam ani nebylo tak hrozný, jak jsem si zpočátku myslela. Ráno a odpoledne se chodilo k moři, večer do města a mezitím procházky a skype. Skočit do chladné vody při tom hrozném vedru bylo opravdu osvěžující :3 Hodně jsem si tam odpočinula a nabrala síly pro další školní rok, kterého se už začínám bát. Ale teď vážně, mám na tento rok velký plány. Budu se ve škole snažit. A budu optimista! Pokaždé, když se ráno vzbudím, uvidím Mukura, no není to důvod k radosti? (k narozeninám s ním totiž dostanu plakát! A už je objednaný :3) Taky jsem z mé mp3 smazala všechny ty nechutný písničky co jsem tam měla proti mé vůli a nahrála jsem si tam KHR character songy, OST (tohle je tak krásně povzbuzující :3) a tak dále. Takže vždycky když ráno pojedu do školy, budu se těšit, protože mi do uší bude znít krásný Gokuderův uklidňující hlas :33. Vytisknu si rozvrh hodin s Mukurem, který jsem si sama vyrobila. (Udělala jsem rozvrhů celkem 7, takže je sem pak příští týden dám) Zezadu na žákovskou si za obal strčím chibi Mukura, co jsem před měsícem kreslila u babičky, abych měla samé dobré známky. Moje sešity už nebudou vypadat jako saláty, ale budou krásné, rovné, a pokreslené pouze ananasy, aby mi šlo učení líp. Do školy budu nosit přívěšek Leona, aby mi přinášel štěstí (taky k narozeninám :3). Snažím se obklopovat samými krásnými KHR věcmi, abych si školu co nejvíc zpříjměnila. Protože jestli budu mít na vysvědčení trojku, nepojedu na Animefest, a to se nesmí stát :(. Jinak bych... se asi... zabila. No raději změníme téma, jsem přece optimista! Haha. V úterý k nám přjde Jolana a budeme si pouštět Fullmetal Alchemist. Stává se z ní otaku, takže se na to hrozně těším :3 A taky jsem zjistila, že je v duši skrytou yaoistkou, jen se to v ní musí probudit a to už nebude trvat dlouho :3 Budu chodit do třídy s otaku!! No není to další důvod se do školy těšit? :3
Hodně jsem o prázninách četla. Od Smečky až po Proroctví sester. Některé se mi líbily, jiné ne, ale jsem ráda, že jsem na čtení nezapoměla, profesorka ze mě bude mít radost :D
Jo a plánuju změnit design, ikdyž asi až po mých narozeninách. A s čím bude? No, bude to velmi překvapivé :D Stejně tam dám Mukura.
Mimochodem, první den školy je na mé narozeniny. To je fakt super, co? Ale nevím jestli se mám těšit. Spíš se bojím. Ne učení, to si budu zpříjemňovat KHR. Ale spolužáků. Kamarádek. Ano, i těch se bojím. Mám tam dvě (tři?) kamarádky. A nevím, se kterou si mám sednout. Bojím se, že když si sednu s jednou, druhá bude smutná. Opravdu se bojím, tu jednu zklamat. Vím, že si chci sednout s Evou. Její optimismus by mi v učení hodně pomohl, seděla jsem s ní i minulý rok a bylo to úžasný. Jenže Monice to bude líto. Naštve se na mě a pak se mnou do konce září nepromluví. Jenže já se nebojím jejího rozčilení. Ale případné zrady co se kamarádství týče, kdybych si s ní sedla... Ach jo, začala jsem optimisticky, skončila takhle, to jsem celá já. Takže už raději budu končit, užívejte si zbytek práznin a mějte se krásně :)
Rena alias royalPineapple (ta přezdívka se mi líbí čím dál tím víc :))


Tak jak se asi mám...

8. srpna 2012 v 21:38 | Rena |  můj deníček
Ahoj, dlouho jsem nepsala. Víte jak jsem se nutila, abych sem něco napsala? :D Víte, jak je těžké, přestat číst Homestuck a jít psát něco srozumitelného?
No takže, chtěla jsem napsat dlouhý článek o chatrči, ale prostě to... nejde. Najednou jsem si uvědomila, že bych neměla o čem psát :D
A tak tady jen sedím a přemýšlím, co napsat.
Tak třeba o našem bytě. Byl v příšerným stavu, upadl totiž kus zdi. Celá ložnice se musela vystěhovat do jiných pokojů, takže si dovedete představit, jak to u nás asi vypadalo. Myslím, že pořádkumilovní lidé (ke kterým jedna moje část patří taky) by ve dvěřích dostali infarkt. Takže jsem se já, společně s mamkou, sestrou, bratrem a sestrou (nás je, co? A to nás za pár měsíců bude víc) přestěhovali k babičce. Neříkám, že bych si stěžovala. Internet jsem tu měla k dispozici 4 hodiny denně. Sice jsem se pořád dusila a taky mi bylo blbě, ale jinak to bylo dobrý. Navíc, jsem tu zjistila, že jsem až nezdravě šílená do Mukura. Pořád na něho myslím. Co by se asi stalo, kdybych ho potkala? Pořád si v hlavě přehrávám různé scény našeho prvního setkání :3. Bydlela bych s ním v domečku na břehu moře v Itálii a měli bychom se dobře. Žili bychom spolu šťastně až do smrti :3 Každý večer před spaním si s ním prohlížím 174 obrázků v mém notebooku. Jeho písničky znám nazpaměť. On je tak nádherný. Tak úžasný. Tak... no dobře, změníme téma. O Mukurovi se ještě napíšu dost v recenzi.
Dnseka jsem jela do Prahy. Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že se do Prahy budu TĚŠIT. Ale stalo, že jsem se tam měla potkat s Lillit a Skullkou, takže jsem se tak těšila, že jsem myslela, že večer ani neusnu :D Bylo to prostě úžasný, přes 4 hodiny jsme seděly v cukrárně a vykládaly si o všem možným i nemožným. Hlavně o Homestucku, ale nebojte, téma bylo i Hetalie, cosplay, tašky, srp z brčka, děsivý Orochimaru co MĚ pořád sledoval namalovanej na zdi, Skyttlesky... a tak dále a tak dále. Škoda, že nemůžu do Prahy jezdit častěji :( Mimochodem, víte co jsem zjistila? Já trpím hroznou fobií z velkého množství lidí. Nesnáším shromažďování lidí na jednom místě. Mám pocit, že se na mě všichni dívají, připadám si tak blbě a cize... Ano, možná proto mám ráda Hibariho, v tomhle je mi trochu podobný, až na to, že on by ty lidi umlátil k smrti. No a já jsem v té cukrárně zjistila, že když jsem byla s Lillit a Skullkou, moje šílená fobie se najednou ztratila! Kolem nás sedělo spoustu lidí, kterým bych se za normálních okolností vyhla obrovským obloukem se skolpenou hlavou, ale dnes... Dnes jsem se tam mohla potrhat smíchy a nevadilo mi, že se na mě všichni dívají! To se mi ještě v životě nestalo. S žádnou kamarádkou ani spolužačkou, s rodinou, nikdy, jenom s nima dvěma :3. Máma už se mnou chtěla jít k psycholožce, že ta moje fobie není normální, takže jí řeknu, že Skullka a Lillit mě dokáží vyléčit, třeba pak do Prahy budu jezdit častěji :D. No, to těžko.
Taky jsem od nich dostala zelenou kravatu. Teď už se cosplay Rejpra nevyhnu :D
Mimochodem stalo se vám někdy, že jste něco nenáviděli, báli se toho, vyhýbali se tomu jak nejvíc to šlo. A najednou se ve vás něco zlomí, a vy se na to podíváte.. A zjistíte, že nemůžete přestat a že se vám to líbí. To stejný se stalo mě. S věcí, která vám dokáže zničit život. Homestuck. Ano je to tak, už i já, světlý bod naší skupiny (pokuď zrovna někoho nerejpám) jsem podlehla tomuto fandomu. A můžu říct jenom jedno. Pomoc O_______O-
No nic, tak já budu končit, pletu tu několik věcí dohromady. Ale nemůžete mi to mít za zlé, Homestuck vás totiž dokáže hrozně změnit. Už nemůžu mluvit ani psát srozumitelně. Dokonce se chovám jak blbec :D Vycházím z cukrárny a divím se, že nejdou otevřít dveře, protože je otevírám ven. Hlavně, že tam byla obří cedule s nápisem SEM. Pěkně jsem se ztrapnila :D
V sobotu odjíždím do Chorvatska. Nechci tam, nemám ho ráda. Dva týdny bez svých pravých kamarádek a Homestucku? Pomoc. :(
Tak zatím ahoj, za dva týdny...
Rena Rokudo, Rejpr a royalPineapple.